svobodnamysl.cz
svobodnamysl.cz
114_vase-zkusenosti.jpg

Co dává i bere Úspěšný manažer


Druhý měsíc a druhá lekce e-programu.

Z této lekce se mi nejvíce vryla pod kůži videa zabývající se proaktivitou a emocemi. Při řízení svého teamu vidím jako klíčové vždy vystupovat před svými lidmi v klidu a s emocemi pod kontrolou. To by asi ostatně chtěl každý… 

Proč to vidím jako nejdůležitější? Jak toho chci dosáhnout?

Úplně prvotní důvod je ten, že zbytečně vnáším neklid a stres do pracovního kolektivu, ačkoliv se třeba mé vypětí vůbec aktuálního pracovního úkolu netýká. Vím, že určitá míra stresu pro podání dobrého výkonu není na škodu, ale to už myslím zajišťují všechny termíny objednávek, deadliny apod. Jako další pozitivum vidím v daleko snazší komunikaci, bez různých bloků, které často negativní emoce vytváří. Mohu také snáz přinášet pozitivní energií do našeho teamu a celkově být pro své lidi přijatelný šéf, kterého si mohou vážit (alespoň v to doufám :o).

Samozřejmě řeším náročné situace, kde je potřeba zvládnou mnoho úkolů, ale snažím se vždy řídit svým heslem „krůček po krůčku“. Toto aplikuji i při delegování úkolů, takže často využívám systému dělení na dílčí cíle a rozvržení plánu plnění úkolu. Případné neshody, nespokojenost v teamu, řeším co nejdříve a zde se velmi hodí proaktivita. Ne vždy je to první, co člověka napadne, vhodné. A naopak se touto okamžitou reakcí často vše jen zhorší. Možná, že výše psané věty zní naivně a vím, že „lidé nejsou stroje“, jak ostatně stojí i v názvu této lekce.

Co když tedy vztek přijde?

Zatím se mi opravdu nejvíce vyplácí dát si čas na promyšlení vhodného řešení. Pozoruji u sebe, že nejčastěji dochází k neshodám ke konci pracovního dne, kde myslím hraje hlavní roli únava, nesoustředěnost atd. Snažím se tedy vždy domlouvat schůzku k řešení problému až na následující den a nenechat se tak vtáhnout do vášnivých debat, kde si většinou akorát lidé ublíží a nikam to nevede…

Jak to tedy celé shrnout?

Myslím, že i zde platí pravidlo, nejdříve začít od sebe a potom hledat nedostatky u ostatních. Zatím se mi to vyplácí a těším se, že jednou opravdu posílím svoji mysl natolik, aby mne rozhodily pouze věci závažné, a abych se uměla povznést nad většinu drobností.

Díky Katka Smíšková

První měsíc a první lekce e-programu.

Co mi e-program dal a vzal? Na základě postřehů z uplynulých týdnů nacházím spoustu zajímavých poznání, zjistila jsem, že jsou si často velmi blízká. Pojítkem pro všechny nové postřehy by mohlo být následující - prostor pro přemýšlení a nejen JÁ sama. Pravidelný prostor pro úvahu nad úsilím, které vyvíjíme pro dosažení všech svých životních cílů, vidím jako jeden z klíčů k úspěchu. Funguje jako pravidelná kontrola směru, kterým se každý den vydávám a hlavně připomenutí si kam mířím.

Každý rok je pro mě obrovským posunem, díky naší mladé rychle se rozvíjející firmě. První roky jsem se cítila jako v rychlíku, ze kterého nejde vystoupit. Všichni jsme byli zahlceni, ve videích Svobodné mysli často zmiňovanou „operativou“, a vydechli jsme až s koncem sezóny.

Nemyslím si, že nadcházející roky budou méně náročné, jen bude vynaložené úsilí směrováno konkrétněji a efektivněji. I přes svou velmi energickou povahu cítím tyto chvíle zklidnění jako jednoznačný přínos a věřím, že přispívám k vytvoření daleko stabilnějších základů pro sezónu nadcházející.

Dostávám se tak k dalšímu bodu úvahy, a tedy svému týmu. Vaše inspirace v podobě rozdělení typologie pracovníků dle jejich motivace a dovedností je super - odkryla mi cesty, jak posílit samostatnost svých lidí. Zásadní je zde pro mě nejspíš uvědomění: Nebát se předat svým podřízeným maximum svých dovedností, pracovat na jejich posílení a mít radost, když dosáhnou i lepší úrovně než já.

Cítím, že moje vrozená soutěživost, někdy není úplně tím správným pomocníkem. Víc než předtím cítím také potřebu co nejlepšího nastavení „pravidel hry“, aby bylo 100% jasné, za co konkrétně je každý zodpovědný a za jakých podmínek. Zkusili jsme si už v minulé sezóně, že v případě nečekaných komplikací a problémů je toto opravdu jediným funkčním opatřením.

Co mi tedy první měsíc s vaším výukovým programem dal a co vzal? Přínosy už jsem se, myslím, zabývala dost, a co se týče osobních ztrát, jsem ráda, že jsem přišla o svojí velmi zkreslenou představu o ostatních lidech. Učím se přijímat velmi rozdílné priority a povahy každého člověka, snažit se maximálně respektovat a primárně vnímat zejména pozitivní vlastnosti. S negativy bojovat hlavně u sebe a až následně v případě nutnosti u ostatních.

Díky, Katka Smíšková, Cyklopujcovna.com



115_smiskova).jpg




< Zpět



TOP