svobodnamysl.cz
svobodnamysl.cz
41_lek.jpg

Proč se nedaří ostatní přesvědčit o našem názoru? Využítím bariér mysli buďte úspěšnější (část 2)


 Dostal jsem od vás hodně námětů a všechny se vlastně nějak točily okolo první ze dvou možností (té jednodušší :o). Takže postupně: 

Jak přesvědčit/rozhýbat druhé

Je-li Konativní bariéra nejsilnější, pak je třeba našeho partnera v rozhovoru (dítě, podřízeného, klienta…místo přesvědčování skutečně „rozhýbat“ - v nové aktivitě, postupu, řešení…Takže můžeme např.:

  • jít partnerovi příkladem a požádat ho, aby se připojil
  • partnera nepřemluvat, ale rovnou nabídnout vyzkoušení (tak to třeba dělají prodejci, kteří nás výrobek nechají vyzkoušet nebo nám ho do konce dají domů s tím, že ho můžeme do měsíce vrátit…)
  • partnera nepřesvědčovat, ale rovnou ho instruovat do nějakého chování (dítěti: jdeme ven, podřízeným: teď každý řekne nějaký nápad, jak situaci řešit…). Já např. když mám s lidmi kurz, tak po přestávkách dělám malé pohybové, většinou srandovní aktivity na uvolnění. Ty ale s lidmi nedomlouvám, protože např. trochu „vážní“ bankéři v oblecích by se asi Logicky přesvědčit nedali, ale když řeknu: „Každý teď zavře oči a přesedne si poslepu doleva po kruhu…“. Tak to zpravidla udělají.

Vše z uvedeného většinou nějak zafunguje, protože jsme překonali Konativní bariéru u partnera (dělá něco po novu v souladu s naším přáním). Co ale v případech, kdy není cílem druhého dostat do (tělesného) pohybu, ale přesvědčit ho o nějakém názoru (čili dostat do pohybu mysl)? Třeba dítě, že si má více uklízet…, podřízené, že nové opatření managementu má smysl….

Jak přesvědčit/rozhýbat mysl druhých

Zkusme si nejprve připomenout, jak to běžně děláme. Vršíme logické argumenty o své pravdě, návrhu, řešení…: „Je to tak, protože…" A jak zpravidla ostatní na naše argumenty reagují? Souhlasně pokyvují hlavou nebo spíše dávají protiargumenty, reprezentující jejich pravdu? Asi spíše to druhé.
Když se na situaci podíváme z hlediska Konativní bariéry, tak co „koná“ partner? Mluví proti našemu názoru. Tzn., nejsilnější bariera v tuto chvíli funguje proti nám. Jinými slovy argumentace nemusí být ten nejlepší způsob přesvědčování. Takže jak jinak? Chceme-li někoho přesvědčit, tak je třeba se pokusit o to, aby partner mluvil (=konal) v souladu s naším názorem, stanoviskem. A jak toho můžeme dosáhnout?  

Místo argumentů otázky

Místo obvyklých argumentů se můžeme partnera ptát. Například:

  • dítěti: Zkus se zamyslet, proč po tobě chceme lepší uklízení? Co nás k tomu vede? A proč ještě?... A co z toho, co říkáš, ti zní rozumně?
  • podřízeným: Místo toho, abych já teď vysvětloval, proč management udělal tato opatření, pojďme se společně nad jeho důvody zamyslet?... Co z toho vám dává smysl?

Tím, že mysl partnera není tlačena našimi argumenty, ale sám je vytváří, tak Koná  a některé argumenty tak může pak snadněji vzít za své. Je samozřejmé, že tento způsob nemusí vždy vyjít. Jednak se většinou dobře ptát nedokážeme (nikdo nás to neučil) a jednak někdy chceme druhé přesvědčit o něčem, co prostě druhý nepobere přes jakýkoli postup.

Výměna rolí

Místo přesvědčování můžeme partnerovi (dítěti...) navrhnout: Podívej, já si možná neumím úplně představit, jak se na to díváš ty, pojď si na chvíli vyměnit role. Buď rodičem, já budu tebou, synku. A pojď si o té naší starosti povídat…
A najednou je to dítě, které nás přesvědčuje o úklidu a slyší naše slova: „později…, mě se nechce… A obě strany mají šanci nahlédnout na problém z opačné strany.
Byl jsem svědkem mnoha dohod, které vznikly právě takto – a hezké je, že často se pohnou postoje obou stran, ne jenom dítěte.

Nabídka vcítění

Výměna rolí je docela netradiční způsob komunikace, a proto se k němu mnozí neodhodlají. Je i jemnější způsob, který můžeme využívat často, přirozeně. V okamžicích, kdy obě strany jen stále vlastně opakují v různých podobách a s různou silou to samé, můžeme říci: „Opakujeme každý své argumenty a naše názory se nepřibližují. Zkusme to jinak. Já shrnu tvé argumenty, proč to takhle máš, co a proč navrhuješ – abych si ověřil, jestli ti dobře rozumím. A ty zase udělej to samé pro mě. Souhlasíš?“
A je to vlastně stejné jako u výměny rolí, jen ne tak „naživo“. Výměna rolí i vcítění jsou způsoby velmi férové, protože v Konativní bariéře jedeme oba (já mluvím za partnera a on za mě), takže někdy pohneme názorem my, někdy partner, někdy alespoň částečně oba – a je šance na nějakou užitečnou, oboustranně přijatelnou dohodu.

Závěrem

Výše uvedené nezpochybňujte (Logická bariéra), ale vyzkoušejte (Konativní bariéra), abyste sami nepadli do pasti, o které se bavíme. Zkuste a budete se divit, jak snadno se někdy názory přiblíží, když jeden nebo oba partneři chvíli přemýšlí (konají) z hlediska toho druhého. Na druhou stranu je jasné, že to není všelék, a:

  • že lze i toto zneužít (někteří prodejci jsou školeni v sériích instruktivních otázek, kterými nás dostávají do pocitu ohrožení). O férovosti nerozhoduje tedy technika, ale vy, svou sebeúctou a respektem k partnerovi
  • mám zkušenost, že je veliký rozdíl, když se ostatních ptáme a snažíme se pochopit jenom „jako“ a že je úplně jiná pohádka, když jsme skutečně prodchnuti chutí pochopit ostatní a jsme ochotni dělat dohody, které nejsou pouze naše, ale vznikají z podnětů obou stran.

PetrP






< Zpět



TOP